"Nestojí za nic."
Řekl mi jendou můj vnitřní hlas o mém umění.
Dala jsem mu za pravdu.
Celé to bylo o smradlavým, hnědým hovně.
Hloupý.
Tehdy jsem se na to koukla přes ružový brýle.
A řekla jsi, že moje umění raz budou lidi oslavovat.
Budu mít hodně hodně moc tipů a vydají mi knihy a sbírky poezie, a všechno co budu psát.
Protože to bude dobrý.
A pak jsem pustila pero z ruky a nechala svůj talent plavat.
To proto, že neumím lhát. Ani sobě.
Komentáre